Dnes jsme se rozhodli, že zdoláme horu na kterou koukáme z okna. Z okna to vypadá na pěkný krpál, ve skutečnosti je ještě větší. Autem jsme vyjeli k chatě Wolliger hutte odkud jsou krásné výhledy. Při pohledu nahoru jsme se chtěli otočit a sjet zase dolů :-). Ale nejsme žádný másla, takže jsme vyrazili vzhůru, chvílemi opravdu kolmo. Lokomotiva by nám mohla závidět :-). Cesta lesem - super (bohužel to byl jen kousíček), více než 2/3 cesty louka a stín byl nedostatkové zboží (kde by nás napadlo, že na horách bude takový "laťák"). Posledních pár desítek metrů už jsme si zase hráli na kamzíky (oni na rozdíl od nás určitě netrpí závratí ó:)). Výhledy byly opět nádherné a městečko Mallnitz jsme měli doslova jak na dlani. Dokonce i razítečko se zde našlo. Nahoře nebylo moc kde spočinout, takže jsme pořídili fotodokumentaci a rychle sešli dolů k rozcestníku na svačinku :-). Dole na chatě si Tomášek dal nezbytné pivíčko a pak už honem honem na dnes opravdu zasloužený odpočinek do lázní :-).
Večer jsme ještě zažili bouřku a byli jsme opravdu rádi že ji můžeme pozorovat z okna našeho pokoje :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat