pondělí 24. června 2013
Degustace whisky
Degustace plánovaná na dnešní večer měla být výjimečná. Měly se degustovat speciální kouřové whisky (jako třeba Octomore comus a pod.). Kromě obvyklého parťáka Myshaka se přihlásil i Jindra, takže jsme na tu akci byli 3 borci. Naneštěstí nebýt jakéhosi vrátného, který si tento nápoj také zamiloval, bylo by číslo 3 konečné :). Průvodce večerem měl informace o jednotlivých lahvích pěkně připravené a vše probíhalo formou jakési diskuse, asi i diky nízké účasti. Ovšem vzhledem k tomu, že jednotlivé kousky měli 60% jednotek alkoholu a výše, byl nápor na organismus znát v podstatě okamžitě. Kdo by taky v takovém vedru do sebe pral jednoho panáka za druhým :D. Zvládli jsme to ale bez ztráty kytičky a tak jsme zase odjížděli domů chytřejší o dalších pár informací a já si tradičně zakoupil jednu lahvinku, abych si tento večer ještě dlouho pamatoval.
pátek 21. června 2013
Muž z oceli
Tak jsem zase "ukecal" Janičku, aby se mnou zašla do kina :). tentokrát na další zpracování Supermana. Jak jsem očekával, nic závratného se nekonalo, ale prostě mám rád ty klaďase.
sobota 15. června 2013
15.6. Hazmburk + grilování hamburgerů
Alpy se blíží a díky dlouhé zimě a chladnému jaru jsme neměli moc možností na trénování. Takže dnes padla volba na Hazmburk. Je to do kopce a není to daleko, takže se dalo stihnout i plánované odpolední grilování. Na výlet se kromě Káji přihlásil i Mikeš a tak jsme kromě výstupu mohli probrat i další události uplynulých dní. Počasí se vydařilo, takže to byl příjemný výlet. Sehnali jsme všechny potřebné turistické propriety a pod hradem během návratu jsme si dali grilovanou klobásu s kofolou. Odpoledne nás čekalo ještě grilování hamburgerů, slíbené účastníkům výletu do Hustopečí.
neděle 9. června 2013
7. - 9.6. Sklípek, Buchlov, Buchlovice, Náměšť nad Oslavou, Rosice
Tak se sešel rok s rokem a jede se opět k Cyrilovi do Hustopečí okoštovat, jak se mu letošní "vinko" povedlo :) V Hustopečích už to známe, tak jsme si na pátek vzali dovolenou a vydali se podle mapy hradů a zámků od Opavie, kde si všechny již navštívené objekty pěkně škrtáme, na zámek Budišov, zámek Rosice a zámek Náměšť nad Oslavou.
Zámek v Budišově je takový ten klasický barokní typ zámku. V tomto však nejsou žádné okruhy tykající se interiérů, jsou zde umístěny zoologické sbírky. Paní nás nejdřív nechtěla pustit ani do pokladny, že prý musíme počkat, až bude čas další prohlídky, nedbaje mého zájmu o turistické propriety, v klidu popíjela šálek turecké kávy. My jsme se ale odbýt nenechali a po zjištění, že nakonec o prohlídku stát nebudeme, ochotně nám prodala vše co jsme chtěli a popřála šťastnou cestu. Ta nás vedla dál na zámek v Náměšti nad Oslavou. Dorazili jsme kolem oběda a absolvovali dva okruhy (Okruh A a Apartmán). Tyto zámečky mám stejně nejraději, tady úplně čiší ta historie a uzavírá se kruh poskytnutých informací, který dává různé souvislosti a utváří tak celkový historický obraz. Za prohlídku určitě stály pískovcové arkády a zámecká knihovna a točité schodiště z červeného mramoru. Po prohlídce se už začal ozývat přítel žaludek a tak jsme se najedli v nedaleké restauraci a pak už jsme frčeli k poslednímu dnešnímu objektu, k zámku v Rosicích. Měli jsme štěstí na "zapáleného" kastelána pana Jaroslava Dytrycha, který byť jsme byli na prohlídku jen já a Janička, dokázal poutavě povyprávět o zámku od historie až po současnost se spoustou detailů navíc. To je pak opravdu radost chodit po památkách. Něco podobného jsme zažili v klášteře ve Šternberku.
Další den jsme se společně domluvili, že zajedeme na hrad do Buchlova a pokud zbude čas, tak i do Buchlovic na zámek. Vzhledem k tomu, že dětem to trvá vždycky déle, vyjeli jsme s Janičkou napřed s tím, že se na Buchlově sejdeme později. My jsme alespoň měli čas na prohlídku velkého okruhu. Hrad patří co do rozlohy k těm větším a prohlídka byla docela zajímavá. Po prohlídce jsme to akorát stihli na oběd a šli ještě na společnou dětskou prohlídku. Pravda, pro děti to zase až tak nebylo, v podstatě se to jen málo lišilo od té dopolední prohlídky, ale kdo to mohl vědět...
Po prohlídce to s časem nevypadalo nijak růžově a tak jsme zase s Janičkou vyrazili napřed do blízkých Buchlovic a se štěstím jsme stihli poslední prohlídku. Děcka nakonec raději jezdila po náměstí na kole :). V Buchlovicích to bylo moc hezké, jen jsme nestihli projít zahradu, tak tu asi někdy příště.
Večer už probíhal podle stále stejného scénáře v dobré náladě formou degustací a volné zábavy. Vínečko luxusní (taky jsme si ho jako tradičně pár lahví odvezli) a Cyril jakbysmet. Domů jsme pak jeli druhý den přímo, aby jsme si stačili aspoň trošku oddechnout.
Zámek v Budišově je takový ten klasický barokní typ zámku. V tomto však nejsou žádné okruhy tykající se interiérů, jsou zde umístěny zoologické sbírky. Paní nás nejdřív nechtěla pustit ani do pokladny, že prý musíme počkat, až bude čas další prohlídky, nedbaje mého zájmu o turistické propriety, v klidu popíjela šálek turecké kávy. My jsme se ale odbýt nenechali a po zjištění, že nakonec o prohlídku stát nebudeme, ochotně nám prodala vše co jsme chtěli a popřála šťastnou cestu. Ta nás vedla dál na zámek v Náměšti nad Oslavou. Dorazili jsme kolem oběda a absolvovali dva okruhy (Okruh A a Apartmán). Tyto zámečky mám stejně nejraději, tady úplně čiší ta historie a uzavírá se kruh poskytnutých informací, který dává různé souvislosti a utváří tak celkový historický obraz. Za prohlídku určitě stály pískovcové arkády a zámecká knihovna a točité schodiště z červeného mramoru. Po prohlídce se už začal ozývat přítel žaludek a tak jsme se najedli v nedaleké restauraci a pak už jsme frčeli k poslednímu dnešnímu objektu, k zámku v Rosicích. Měli jsme štěstí na "zapáleného" kastelána pana Jaroslava Dytrycha, který byť jsme byli na prohlídku jen já a Janička, dokázal poutavě povyprávět o zámku od historie až po současnost se spoustou detailů navíc. To je pak opravdu radost chodit po památkách. Něco podobného jsme zažili v klášteře ve Šternberku.
Další den jsme se společně domluvili, že zajedeme na hrad do Buchlova a pokud zbude čas, tak i do Buchlovic na zámek. Vzhledem k tomu, že dětem to trvá vždycky déle, vyjeli jsme s Janičkou napřed s tím, že se na Buchlově sejdeme později. My jsme alespoň měli čas na prohlídku velkého okruhu. Hrad patří co do rozlohy k těm větším a prohlídka byla docela zajímavá. Po prohlídce jsme to akorát stihli na oběd a šli ještě na společnou dětskou prohlídku. Pravda, pro děti to zase až tak nebylo, v podstatě se to jen málo lišilo od té dopolední prohlídky, ale kdo to mohl vědět...
Po prohlídce to s časem nevypadalo nijak růžově a tak jsme zase s Janičkou vyrazili napřed do blízkých Buchlovic a se štěstím jsme stihli poslední prohlídku. Děcka nakonec raději jezdila po náměstí na kole :). V Buchlovicích to bylo moc hezké, jen jsme nestihli projít zahradu, tak tu asi někdy příště.
Večer už probíhal podle stále stejného scénáře v dobré náladě formou degustací a volné zábavy. Vínečko luxusní (taky jsme si ho jako tradičně pár lahví odvezli) a Cyril jakbysmet. Domů jsme pak jeli druhý den přímo, aby jsme si stačili aspoň trošku oddechnout.
sobota 1. června 2013
Výlet na Bezděz
Dneska, při pohledu z okna je první co člověka napadne, nevylézat z postele a zůstat v ní celý den. Ale nedá se nic dělat, v Alpách taky může přijít náhlá změna a budeme se s tím muset nějak poprat...Vyrazili jsme tedy směr Doksy s tím, že nakoupíme turistické propriety a vyrazíme pěšky na Bezděz a zpět. Byl to smělý plán, ale vítr z plachet nám vzala paní v informačním centru, když nás varovala, že cesta na Bezděz je silně podmáčená a není doporučeno se tam vydat. Rozhodli jsme se tedy toto upozornění akceptovat a jet až do Bezdězu (vesnice) a vydat se jen nahoru a zpět. Nakonec i to celkem stačilo...Nahoře u pokladny, jsme se dozvěděli, že ač máme na průvodce nárok, pokud si doplatíme zbylé vstupné do minimálního počtu, tak s námi prevděpodobně nikdo nepůjde - komu by se chtělo v tom dešti, že?... No situace stejná, jako na Bítově, bohužel. Ale zbytky hradu byly zajímavé a psaný průvodce, který jsme na pokladně obdrželi, nebyl skoupý na informace.
Svým způsobem, měla i taková návštěva svoje kouzlo.
Po sestupu zpět na parkoviště, jsme si v restauraci Pod hradem dali chutný oběd a tím to mokré putování zakončili.
Svým způsobem, měla i taková návštěva svoje kouzlo.
Po sestupu zpět na parkoviště, jsme si v restauraci Pod hradem dali chutný oběd a tím to mokré putování zakončili.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)