"České Alpy" Slapy&Štěchovice

Další výlet jsme podnikli cca 30 km za Prahou se startem z Rabyně. Po modré až na Slapskou přehradu a do Třebenic, kde jsme se napojili na zelenou a začali krásnou cestu kolem Vltavy až do Štěchovic. Na začátku jsme si prohlédli sochu sv. Jana Nepomuckého, která sem byla přenesena ze Svatojánských proudů - ty zanikly po napuštění Štěchovické přehrady.
Je pravda, že procházka po levém břehu Vltavy, jejím hlubokým údolím patří asi k tomu nejzajímavějšímu, co lze v okolí Prahy navštívit. 
V opačném směru po pravém břehu vede značka modrá a žlutá a trasa prochází naopak vrchními partiemi vysokých stěn nad vodou s úžasnými vyhlídkamy, alespoň ze zdola se tak zdálo..na to se chystáme co nejdříve.
Ve Štěchovicích jsme zašli do cukrárny Hájek&Hájková a dali si pěkně do nosu po té cestě :).
Pak autobusem zpět do Rabyně, do kopečka k autu a hopsa hejsa do Brandejsa... neee do Nehvizd :-).

Dostala jsem kytičku

Že by od nějakého tajného ctitele..... Kdepak, jen tak pro radost a od syna :-). Já byla velmi, velmi mile překvapena, Tomášek se lekl, že na něco zapomněl :-).

Houpačka má novou střechu

Po nedělním obědě sedíme na zahradě, když tu náhle Tomášek vyskočí z houpačky se slovy "Dostal jsem nápad." a z garáže nese palubku. "Střecha" na houpačku (o kterou jsme při jedné zimní vychřici přišli) by se mohla udělat z palubek. A protože u nás byl na návštěvě zrovna náš zručný dědeček, začal se nápad hned realizovat :-).
Výsledek - naše houpačka má novou střechu. A dědeček s Tomáškem to šli zapít k Pašovi :-).

Zahájení sezony - Zbiroh, Čertovo skála

Na zámku Zbiroh se konala výstava Tvář Leonarda da Vinci – Příběh rytířského řádu templářů, která měla končit 18.3. a o kterou měl zájem i dědeček. Bylo domluveno, že tento víkend přijede a vyrazíme na ni společně. Sraz 17.3. na nádraží Zbiroh. Setkání bylo úsměvné, přijel vlak, mávám na dědečka, který si klidně sedí, ještě mi zamává a sedí dál :-). Najednou vyskočí a řítí se ke dveřím :D. Prý měla být před Zbirohem ještě zastávka Kařez, která se jaksi někam vytratila, takže si děda myslel, že je teprve v Kařezu a on už Zbiroh.
Výstava byla velmi zajímavá a poučná.
Oběd v zámecké restauraci nevyšel, bylo plno a pan číšník kombinoval až překombinoval, dal přednost dvěma žíznivým, před třemi hladovými :-(. Hospoda U radnice nic moc, ale žaloudek už nekručel a my mohli vyrazit k Čertovo skále.  Procházka stála za to, i jsme si trochu zabloudili (to je tak, když se kácí stromy na kterých je značka a někdo, nemaje červenou, namaluje šipky zelené). I "kešku" jsme našli.
Cesou zpět k autu ještě malé občerstvení v Lesance a pak už hurá domů.
Den to byl moc pěkný a sezóna zahájena. Ale že byla ta zima dlouhá :-).

Martin má auto

Od Vánoc uplynulo sotva pár měsíců a Martínkovi se splnilo jeho přání (velký podíl na tom má dědeček :-)), má své auto. Je vidět, že patří do naší rodiny, velmi se mu zalíbil Renault Megan dokonce s černou metalízou a centrálním zámkem :-). Tak ať mu dobře slouží.

Aš + Tomášek archivuje

Protože Martin potřeboval vyřídit v Aši jakousi pojistku a Tomášek zase roztřídit a zaarchivovat naši dokumentaci, bylo rozhodnuto, že pojedu do Aše :-).Kdo by se k mamince netěšil, navíc byla k večeři slíbená žemlovka... A protože se blížily mamulinky narozeniny, využili jsme toho i k předání dárku a gratulací. Moc jsme si to užili, turistické hole udělali velkou radost a Tomášek zvládl co si předsevzal. A navíc ještě uvařil vynikající česnečku a ještě lepší "lazaně" (byl to náročný víkend co se regulace váhy týče :-)).

A zase cvičím

Tak máme doma nový "cvičící" přístroj, nordic walking crosstrainer (doslova jsem Tomáška ukecala). Uzavírám sázky, jak dlouho z něj budu nadšená :-).
Objednat se musel až z dalekého Německa, protože u nás se prostě neprodává. Jsme naprosto šokováni dodací lhůtou - v úterý jsme objednali a ve čtvrtek jsem už cvičila. A opravdu to bylo v jednom týdnu.

Rozloučení s Veličkovými

K narozeninám jsem dostala od sousedů dvě kuchařky - na těstoviny a čokoládovou. Nešlo jinak, než alespoň jednu vyzkoušet, čokoládová byla jasná volba. Recept byl vybrán - mimochodem - dort se moc povedl (i když s menší úpravou :ó), posezení se sousedy domluveno :-) a protože počasí se na nás smálo, nakonec i na grilování hamburgerů došlo. Naše sousedské osazenstvo bylo rozšířeno o "tetu" Janušku a Mikeše s Kájulí. Večer jsme strávili jak jinak, než naší oblíbenou zábavou, hraním her. Tentokráte novinka - Český film. Bylo to báječné odpoledne a příjemně strávený večer. Jen únava (jó takový dort dá člověku zabrat) nám nedovolila ponocovat do pozdních nočních hodin.