Po téměř probdělé noci bylo jasné, že batoh na záda prostě nedám...Naše první kroky vedli do lékárny; zítra to snad bude lepší.
Po nezbytném ošetření jsme vyrazili směr Hallstatt, do solných dolů - tam je 8st. :). Městečko na břehu jezera je překrásné.
Solné doly se nacházejí na kopci, kam se dá jet lanovkou nebo jít pěšky. My jsme si objednali lanovku; překvapilo nás, že k dispozici byl dokonce český audio průvodce ve formě iPodu na krk. Po výstupu z lanovky nás čekala naučná stezka vedoucí do vstupu do dolu, kde jsme nafasovali jakési montérky. V dole to bylo velice zajímavé a díky zapůjčenému iPodu i poučné, dokonce jsme absolvovali jízdu po dvou důlních skluzavkách a na jedné se měřila i rychlost - ta naše byla 29,7 km/h. Viděli jsme promítání na jezeře, mluvícího umělého horníka a nakonec jsme jeli vláčkem :).
Venku jsme ještě dostali balíček soli na památku a nakonec jeli zase lanovkou dolů, kde jsme chtěli rychle najít nějakou restauraci a naobědvat se. Nakonec nebyl výběr tak složitý, protože všude měli víceméně jenom guláš, řízek a klobásy...
Ještě jsme si chtěli projít město, podívat se do kostnice, ale slunce svítilo a já v černém funkčním triku trpěla. Takže jsme se nakonec dali na cestu zpět, v autě je přeci jenom líp...
V Bad Mitterndorfu je koneckonců výborná kavárna, kde se Tomáškovi moc líbí. Dokonce jsme tam sehnali i volné neškrábavé a navíc slušivé košile - pro každého jednu.
No a k večeru opět na chatu, kde nás čekala další UHO, pro změnu s knedlíkem - jakási hamburská svíčková s okurkou a se šunkou...ale polévky a tam pečené rohlíčky mají vynikající.
Chyba dne - foťák bez karty :).
Po nezbytném ošetření jsme vyrazili směr Hallstatt, do solných dolů - tam je 8st. :). Městečko na břehu jezera je překrásné.
Solné doly se nacházejí na kopci, kam se dá jet lanovkou nebo jít pěšky. My jsme si objednali lanovku; překvapilo nás, že k dispozici byl dokonce český audio průvodce ve formě iPodu na krk. Po výstupu z lanovky nás čekala naučná stezka vedoucí do vstupu do dolu, kde jsme nafasovali jakési montérky. V dole to bylo velice zajímavé a díky zapůjčenému iPodu i poučné, dokonce jsme absolvovali jízdu po dvou důlních skluzavkách a na jedné se měřila i rychlost - ta naše byla 29,7 km/h. Viděli jsme promítání na jezeře, mluvícího umělého horníka a nakonec jsme jeli vláčkem :).
Venku jsme ještě dostali balíček soli na památku a nakonec jeli zase lanovkou dolů, kde jsme chtěli rychle najít nějakou restauraci a naobědvat se. Nakonec nebyl výběr tak složitý, protože všude měli víceméně jenom guláš, řízek a klobásy...
Ještě jsme si chtěli projít město, podívat se do kostnice, ale slunce svítilo a já v černém funkčním triku trpěla. Takže jsme se nakonec dali na cestu zpět, v autě je přeci jenom líp...
V Bad Mitterndorfu je koneckonců výborná kavárna, kde se Tomáškovi moc líbí. Dokonce jsme tam sehnali i volné neškrábavé a navíc slušivé košile - pro každého jednu.
No a k večeru opět na chatu, kde nás čekala další UHO, pro změnu s knedlíkem - jakási hamburská svíčková s okurkou a se šunkou...ale polévky a tam pečené rohlíčky mají vynikající.
Chyba dne - foťák bez karty :).
Žádné komentáře:
Okomentovat