Po včerejším uplakaném dni jsme se opět probudili do sluníčkového rána a tak tedy vzhůru na Gr. Tragl - výška 2 179, převýšení 650m, čas dle rozcestníku 2:30 (od chaty 3:45).
Stále nebyl k dispozici opalovací krém, kvůli svátku předchozího dne, kdy bylo všude zavřeno, ale byli jsme už trošku opálení, tak jsme si řekli, že to nějak přežijem...
Ve známé hospůdce pod horou jsme si opět udělali posilňující přestávku, kde jsme také zaregistrovali, že obloha se začala krapítek mračit, ale doufali jsme, že nezačne pršet /dle předpovědi, by odpoledne mělo, ale to bylo daleko...)
Výstup začal v lese prudkým stoupáním, po chvíli se terén změnil na horskou louku až jsme byli na plotnách a balvanech. Sotva jsme se vyšplhali na jeden kopec, už jsme před sebou viděli další. Připadali jsme si chvilkami jako horolezci a terén byl čím dál náročnější. Pohledy na výhledy se nám začali halit do mlhy (možná i do mraků :)) a široko daleko jen já a Tomášek. Stoupali jsme stále dál, narazili na první vodu stékající po skále a kousek dál i na malou studánečku. U cedule sdělující informaci o tom, že do cíle zbývá asi 30 minut, jsme pocítili radost a úlevu - cíl je už opravdu blízko. A skutečně, po zdolání dalšího kopce jsme v dálce zahlédli vrchol. Také nám došlo, že to nejhorší nás teprve čeká - stoupání opět rovnou za nosem. Cestou jsme potkali první turisty, kteří šli z vrcholu - partu důchodců, kteří si div nezpívali - panebože, kdy šli nahoru? Dali jsme to od značky ke značce a poslední tři na jeden zátah - konečně vrchol HURÁÁÁ! Nahoře to byla zkrátka nádhera - mraky se zvedly, a tak se nám otevřely pohádkové výhledy. Udělali jsme fotečky, dali svačinku a při odchodu směrem dolů se objevila jakási rodinka, takže došlo i na společné foto :). Čas výstupu byl skutečně 2:30 až nás to samotné udivilo; čas dolů 3:00. V hospůdce pod horou jsme se nezastavovali, maj tam stejně jenom lahvové - blíž k chatě je také hezká hospůdka, tam i vaří...K našemu překvapení byl pan číšník od Budějic, takže jsme si i hezky popovídali. Pivo výborné kvasnicové a jídlo ještě lepší.
Nádherný den měl jen malou chybičku - nemaje krém na opalování, přesto jsem vyrazila na cestu jen v tílku - výsledek: místo ramen semafor svítící jen červeně!
Stále nebyl k dispozici opalovací krém, kvůli svátku předchozího dne, kdy bylo všude zavřeno, ale byli jsme už trošku opálení, tak jsme si řekli, že to nějak přežijem...
Ve známé hospůdce pod horou jsme si opět udělali posilňující přestávku, kde jsme také zaregistrovali, že obloha se začala krapítek mračit, ale doufali jsme, že nezačne pršet /dle předpovědi, by odpoledne mělo, ale to bylo daleko...)
Výstup začal v lese prudkým stoupáním, po chvíli se terén změnil na horskou louku až jsme byli na plotnách a balvanech. Sotva jsme se vyšplhali na jeden kopec, už jsme před sebou viděli další. Připadali jsme si chvilkami jako horolezci a terén byl čím dál náročnější. Pohledy na výhledy se nám začali halit do mlhy (možná i do mraků :)) a široko daleko jen já a Tomášek. Stoupali jsme stále dál, narazili na první vodu stékající po skále a kousek dál i na malou studánečku. U cedule sdělující informaci o tom, že do cíle zbývá asi 30 minut, jsme pocítili radost a úlevu - cíl je už opravdu blízko. A skutečně, po zdolání dalšího kopce jsme v dálce zahlédli vrchol. Také nám došlo, že to nejhorší nás teprve čeká - stoupání opět rovnou za nosem. Cestou jsme potkali první turisty, kteří šli z vrcholu - partu důchodců, kteří si div nezpívali - panebože, kdy šli nahoru? Dali jsme to od značky ke značce a poslední tři na jeden zátah - konečně vrchol HURÁÁÁ! Nahoře to byla zkrátka nádhera - mraky se zvedly, a tak se nám otevřely pohádkové výhledy. Udělali jsme fotečky, dali svačinku a při odchodu směrem dolů se objevila jakási rodinka, takže došlo i na společné foto :). Čas výstupu byl skutečně 2:30 až nás to samotné udivilo; čas dolů 3:00. V hospůdce pod horou jsme se nezastavovali, maj tam stejně jenom lahvové - blíž k chatě je také hezká hospůdka, tam i vaří...K našemu překvapení byl pan číšník od Budějic, takže jsme si i hezky popovídali. Pivo výborné kvasnicové a jídlo ještě lepší.
Nádherný den měl jen malou chybičku - nemaje krém na opalování, přesto jsem vyrazila na cestu jen v tílku - výsledek: místo ramen semafor svítící jen červeně!
Žádné komentáře:
Okomentovat