Druhý den jsme se vydali na trasu poněkud náročnější do Prielomu Hornádu z Čingova /resp.Smižanské maši/ ke Kláštorisku skrze Kláštorskou roklinu s vodopády a pak zpět druhou stranou do Čingova.
Jedná se o přibližně 16 km dlouhý úsek horního toku řeky Hornád. Jsou zde kaňonovitá údolí, břehy spadají z bočních hřbenů a vrchů místy s více než 300 metrovým výškovým rozdílem. Píše se, že Hornád se tu začal zařezávat do podloží svého toku a vznikal tak nejen on, ale i na něj navazující přítoky Biely potok s menšími přítoky a s vodopády a kaskádami.
Kláštorská roklina co nám dala nejvíc zabrat a kde se mi začalo ozývat koleno je rokle dlouhá 1,5 kilometru - začíná na louce u Kláštoriska /my jsme to šli z druhé strany, protože soutěska je jednosměrná/ a ústí do Prielomu Hornádu mezi Hrdlem Hornádu a Letanovským mlýnem; tady sice byl bufet, ale zavřený a tak jsme zůstali jen o vodě. V místě vyústění překonává Hornád lanová lávka. V roklině se nachází mnoho vodopádů, Vodopád Objaviteľov, vodopád Antona Straku, Dúhový vodopád, kaskády Gusta Nedobrého, Malý vodopád, Machový vodopád a vodopád Kartuziánov těsně pod vrcholem.
Jakmile jsme zdolali Kláštorskou roklinu, mysleli jsme, že už snad dál nemůžeme jít :) Ale v místní občerstvovně jsme si dali po pivečku a nějakém tom štamprdlíčku a druhá část cesty utíkala poměrně svižně.
Každopádně nádherná krajina, rozhodně to stálo za to! Ukázalo se, že Janička je rozený turista a tedy, že možná i ty Rysy dáme...uvidí se pozítří, protože zítra je odpočinkový den. Pojedeme do Levoči a na Spišský hrad.
Žádné komentáře:
Okomentovat