středa 22. září 2010

Rysy - 21.9.

Ráno jsme si trochu přivstali, přeci jen, Rysy nejsou za rohem :-). Naše pouť začala na parkovišti pod Popradským plesem. Tentokráte jsme šli na Popradské pleso jinudy než poprvé. Bylo to malinko náročnější, protože to až nahoru bylo po asfaltce.
A pak už jsme odbočili po červené...; ze začátku to bylo dobré, jen mé koleno stále jaksi protestovalo. Již k prvním vodopádům jsme dorazili značně zadýchaní a to jsme netušili, co nás ještě čeká :-). Po lehkém odpočinku jsme pokračovali dále. Terén byl čím dál "lepší". Bohužel mé koleno protestovalo více a více. U Žabích ples jsme si udělali další přestávku a při pohledu na to, co nás čeká, jsme začali rokovat - jít dál nebo se vrátit? Nakonec jsme se domluvili, že Janička s dědečkem půjdou dál a já se vrátím na Popradské pleso, kde na ně počkám; za prvé, nahoru proudili další turisté (takže v případě potřeby by mi určitě někdo pomohl), za druhé, je tu přeci jen jistá pravděpodobnost, že dědeček už se na Rysy nepodívá, i když - kdo ví?!. Cesta dolů nebyla žádný med, ale nakonec jsem "šťastně" došel do horského hotelu Pri Popradskom plese. Při čekání mě pobavila koza, která si tam jen tak skákala po stolech....
Janička s dědečkem pokračovali ve své pouti, šplhali po skalách pomocí řetězů, dokonce se drápali po sněhu :-). Jednu chvíli se prý i dědeček se chtěl vrátit, ale byl ukecán, že to zvládne. Někdy kolem druhé hodiny "došplhali" na chatu Pod Rysmi, která byla bohužel v rekonstrukci a poskytovala pro všechny ty turisty velmi málo místa. Nakonec se přeci jen něco uvolnilo, občerstvení tradiční, pivo, rum, čaj, párky :-). Dědeček toho měl již plné brýle a až nahoru se mu už nechtělo. Po informaci, že na vrchol je to ještě zhruba hodina cesty (v našem případě tak hoďka a půl), bylo domluveno, že tentokráte to tedy až na vrchol nebude a po krátkém odpočinku se jde dolů.
Cesta dolů byla zpestřena jízdou po sněhové pláni, jak jinak než po zadku :-). Někdy kolem páté hodiny jsme byli zase všichni pohromadě. Když jsme se vraceli k autu, viděli jsme "tu" kozu, patřila zásobovači, který se zrovna vydával na chatu Pod Rysmi - po páté hodině a na zádech 2 (opravdu dva) sudy piva a ještě nějaké balíky.
Dnes jsme šli opravdu brzy spát :-). A zítra...bude odpočinkový den.


Žádné komentáře: