V rámci zakončení turistické sezóny jsme podnikli letos pravděpodobně poslední výlet a to do Jeseníků. Oblast nám není zcela neznámá, ale společný výstup na Praděd jsme doposud neuskutečnili.
Nicméně jako vždy jsme se cestou zastavili na prohlídku zajímavého místa po cestě, tentokrát na Bouzově. Hrad je to krásný s bohatou historií a mnoha prohlídkovými okruhy, které jsme ani nestačili absolvovat. Dověděli jsme se mnoho nového o způsobu obrany ve středověku a já nakoupil spousty upomínkových předmětů :)
Z Bouzova už jsme jeli na Červenohorské sedlo, kde jsme byli ubytovaní. To ubytování a vůbec pobyt v hotelu Červenohorské sedlo byl nejslabším zážitkem celého výletu, ale člověk se srovná se vším... Ráno jsme tedy vyrazili směr Praděd. Počasí nám přálo, bylo hezky vidět a z Klínovce byl i hezký rozhled. Jak jsme se ale blížili k chatě Švýcárna, bylo vidět, že Praděd možná neuvidíme, dokud k němu nedojdeme. Naštěstí než jsme se na Švýcárně občerstvili, počasí se umoudřilo a cesta dál na vrchol byla veselejší. Každopádně u vrcholu pěkně foukalo a zima byla dost vlezlá. Proto jsme absolvovali v tamní restauraci další občersvení, abychom nabrali potřebnou sílu na cestu zpět. Ta nakonec pěkně uběhla a relativně brzo jsme se vrátili zpět na sedlo. Asi už máme natrénováno :)
Cesta domů vedla přes Velké Losiny, kde jsme ovšem měli smůlu, protože v pondělí je většina míst na prohlídky uzavřena. Nebyl to zase až takový problém, protože Losiny už známe. Navštívili jsme ještě znova dřevěný kostel v Maršíkově a druhý, který jsme ještě neviděli v Žárové. Do žádného jsme se ale nedostali. Další cesta nás zavedla do Šumperka, kde jsme navštívili mimo jiné sklepení Evropského domu nebo-li Geschaderova domu, kde se nachází stálá expozice věnující se honům na čarodějnice. Rozhled z radniční věže z ptačí perspektivy s výhledem na panorama Hrubého Jeseníku také stál za to. Prošli jsme si i procházkové okruhy městem - procházka ze 13. do 21. století, která byla zaměřená především na historii města a regionu; a procházka zrození "malé Vídně", což je přídomek, který si vysloužil Šumperk díky svému tehdejšímu rozvoji a významu a s tím související výstavbě domů a továren. A ze Šumperka hopsa hejsa do Nehvizd :).
Žádné komentáře:
Okomentovat