Janička dostala k narozeninám mimo jiné i pobyt v prvorepublikovém zámku Chateau Kotěra. A tak jsme se 2.6.vydali na dovolenkový pobyt ke Kolínu.
Trošku odlišný pobyt od toho Šumavského, spíše takový poznávací :). Moje ranní narychlo balení bude mít později zajímavé dopady.
Vybrali jsme si několik turistických cílů nad mapou před samotným nástupem k ubytování.
Poté co jsme vyjeli jsem zapomněl, kam jsme to vlastně chtěli jet a tak mi Janička napověděla, že první zastávka má být v Týnci nad Labem... už jsme se po silnici druhé třídy blížili k městu, když tu nám najednou asi 5 metrů před námi spadl do cesty strom!!; tak tak jsem stačil zastavit a v Janičce pěkně z ostra hrklo; no asi bude náš šťastný den. V Týnci jsme zjistili, že jediné co se tam dá pořídit je turistická známka na místním městském úřadě. Netušili jsme, jaky to bude zážitek - na to není ani potřeba firma na zážitky :). Na úřadě mi Venca s kšandami potvrdil, že 2 známky opravdu mají a že je můžu koupit; naneštěstí neměl zpátky na 100,-- Kč a tak mne poslal mezi řečí (maje telefon z prvního patra, který za žádnou cenu nechtěl vzít se slovy : proč to mám brát já?) do prvního patra a hned prý doleva. Paní za přepážkou si nechala poradit, kolik že to mám vlastně zaplatit, ale nechtěla ani slyšet, že bych jen zaplatil a šel... Nejdříve mi prý musí vystavit doklad, k čemuž jsem nutně musel nahlásit celé své jméno :) - paní se omlouvala se slovy "to víte, to je holt úřad". Z pokladního dokladu, který jsem obdržel nakonec vyplynulo, že mě paní osobně zná :-).
Po tomto zážitku naše cesta vedla do Chlumce nad Cidlinou. Tam už se nacházelo něco více než jen známky na úřadě.
Jako první jsme navštívili zámek Karlova Koruna (Karlova podle návštěvy císaře Karla VI a koruna dle tvaru stavby, která má opravdu tvar koruny). První, co nás zaujalo byli místní pávi, z nichž jeden měl potřebu se předvádět a byl opravu nádherný. Co nás překvapilo bylo, že tito ptáci si jako své útočiště vybrali korunu poměrně vysokého stromu... Zámek byl moc hezký, prohlídku nám trochu kazily děti značně nevychované (napadlo by někoho dělat na zámku hvězdu...).
Ze zámku jsme se vydali do infocentra nakoupit veškeré turistické propriety. Zde nám poradili, že určitě stojí za návštěvu místní klášter, který klášterem nikdy nebyl :-). Dnes je to muzeum venkovského života, měli jsme dokonce štěstí na opravdu fundovaného a notně "zapáleného" pana průvodce, takže prohlídka rozhodně stála za to.
Pak ještě rychle navštívit sochu Sedláků u Chlumce (v nedalekém rybníku bysme se opravdu koupat nechtěli) a pak už hurá do Radimi. Cestou jsme ještě zahlédli odbočku do Kladrub, tak jsme zajeli, bohužel nás bylo na prohlídku málo, tak se nekonala :-(. Cestou do Radimi jsme jeli přes Zdechovice, kde se nalézá také zámeček (první zmínka již 1 373), bohužel v ne zrovna dobrém stavu. Paní na úřadu (kde již měli po zavírací době) byla velmi ochotná, něco málo nám i řekla, ale hlavně nám prodala turistickou známku :-)
Chateau Kotěra
Kolem páté hodiny jsme dorazili na místo určení. Zámek na nás opravdu dýchl první republikou, ubytování bylo naprosto fantastické (na pokoji jsme měli normálně jehličnatý strom), což samy fotky dokazují. Původně jsme sice měli objednán trochu jiný pokoj, ale v něm se porouchala voda v koupelně, takže jsme dostali náhradní, prý největší v hotelu. Nakonec jsme byli rádi, protože do původně objednaného pralo sluníčko a nebyla v něm klimatizace ... Sotva jsme stačili vybalit, šli jsme na večeři a bylo nás v celé restauraci celkem 4 - slovy čtyři :-). Pan číšník byl postarší pán a tak trošičku nám připomínal číšníky z filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Jídlo bylo vynikající, že jsme se doslova jsme se přecpali. Takže po pěkném dni a ještě hezčím večeru jsme značně unaveni padli do postele.
Čáslav a Kutná Hora poprvé
Ráno jsme se opět v hojném počtu čtyř sešli na snídani, byla vydatná. Však nás také čekal náročný den :-).
Jako první jsme zamířili do Čáslavi, kde mají nádherný kostel svatého Petra a Pavla. Po shlédnutí toho skvostu a opětovné nakoupení potřebných turistických propriet (zde si Janička všimla letáku - ve Zruči nad Sázavou je festival medvídku...) jsme pokračovali do Kutné Hory. K Chrámu Svaté Barbory myslím není potřeba slov - snad jen to, že tentokráte jsme měli to štěstí slyšet hrát (tedy spíše ladit) varhany. Poté jsme zamířili do kostela svatého Jakuba a do muzea "hornictví". Součástí tohoto byla i možnost navštívit "podzemní svět horníků". Vyfasovali jsme perkytle (já na vyžádání dostal suchou, leč o něco menší :-), blembáky (čili helmy) - zde byl opět menší problém s velikostí, a nakonec ještě svítilny - ty se na přísný pokyn průvodkyně nesměli otáčet žádným směrem z důvodu jakési chemické reakce v nich. A již jsme mohli vyraziti (zde musím podotknout, že takto vymóděni jsme prošli značnou část města). Sešli jsme po xy schodech do 30ti metrové hloubky, trasa to byla velmi zajímavá, místy značně nízká nebo ouzká, ale nakonec jsme všichni šťastně vyšli opět na povrch. Také nám byla ukázána pravá důlní tma, mno nic zrovna příjemného. Zkonstatovali jsme, že ač ve své době byli horníci dobře placeni, my bychom se takto živiti nechtěli :-).
V takové hloubce a po takovém výkonu se naše žaludky začali hlásit o své, naštěstí při bloumání městem mi padla do oka restaurace velmi blízko muzea... Oběd byl výborný a tak posilněni jsme ještě zvládli navštívit Vlašský Dvůr, já už asi posté :-).
Pak ještě honem zamluvit ubytování na sobotu (neboť pobyt v zámku nám končil ale domů se nám ještě nechtělo)a vyrazili jsme směr Vysoká a Suchdol.
Vysoká&Suchdol
Nebudu nijak podobně popisovat naši zajížďku do obce Bystrá, kde se údajně měla také nacházet jakási rozhledna - cesta tak na jedno auto, samý výmol a nakonec jsme dorazili do ...... Ve Vysoké už opravdu rozhledna byla, toho samého jména. Cestou tam nám začalo pršet, naštěstí jen drobně. Při výstupu na rozhlednu jsme celkem vážně uvažovali, že až nahoru to nedáme, vítr a kapky mluvili za své, ale nakonec jsme se překonali a vyšplhali až nahoru. Vzhledem k počasí jsme toho neviděli tolik, kolik by bylo možné, ale i tak to stálo ta to. Bohužel k velkému mému zklamání se mi nepodařilo nikde sehnat turistickou známku :-(.
V Suchdoli se opět nachází malý zámeček, sídlí ze knihovna a městský úřad, obojí samozřejmě v sobotu zavřené. Ze Suchdole už jsme zamířili zpět na zámek, kde jsme měli domluvenu masáž (nakonec ji absolvovala jen Janička a prý si jí moc užila). Večeře byla opět na výbornou, číšníci byli tentokráte o něco mladší, ale stejně příjemní.
Kutná Hora - podruhé + Žleby
V sobotu ráno, po opět vynikající snídani, jsme se s těžkým srdcem sbalili, udělali posledních pár fotek a vyrazili směr Kutná Hora podruhé. Cestou jsme si udělali menší zajížďku do Žlebů, kde je nádherný, úplně pohádkový, zámek. Tato zajížďka rozhodně stála za to :-).
Kolem třetí hodiny jsme dorazili do Kutné Hory, po velmi rychlém ubytování, mimochodem s nádherným výhledem na Barborku, jsme vyrazili ke Kamennému Domu, jehož prohlídku jsme v pátek nestihli. Příjemný večer v restauraci penzionu .... jsme zakončili krátkou vycházkou k Barborce.
Žleby
Zruč nad Sázavou&Medvídci + Kladruby
V neděli ráno nebylo jiné možnosti, než vyrazit do Zruče nad Sázavou :-). Překvapilo nás jaký hezký zámek se tam nachází, dokonce jsme měli soukromou prohlídku s velmi příjemnou a poutavě vyprávějící průvodkyní. Měli jsme možnost nahlédnout do zámeckých lázní kam se jinak nechodí a také nám byl ukázán funkční hodinový strojek. A pak už hurá na medvídky. Janička odcházela s novými úlovky a s kontaktem na paní, která medvídky šije :-).
Cestou domů jsme zkusili Kladruby podruhé a ejhle, ono to vyšlo a rozhodně to stálo za to - je nám jasné, že sem pojedeme ještě jednou - s Karolinkou :-).
Znavení a plní dojmů jsme dorazili domů, kde na nás mimo jiné čekal pootevřený mrazák :D.
Kladruby
Žádné komentáře:
Okomentovat