Tak jsme po asi tříletém slibování a odkládání vyrazili do Třince za naším kamarádem Míšou. Cesta to byla opravdu hooodně dlouhá. Slíbili jsme, že tam budem na oběd, tak jsme se cestou ani nikde nestavovali. Těsně před dojezdem jsme lehoulince zabloudili (to je tak, když žena dostane do ruky vyspělou technologii :-) a nechá zapnuté dvě navigace současně),ale nakonec jsme dojeli. Oběd, který vařil sám Mikeš, byl moc dobrý. Po oběde jsme vyrazili do Českého Těšína, kde zrovna probíhali oslavy založení města , Slavnosti tří bratří se to jmenovalo. Na české straně nic moc, v Polsku mají románskou rotundu a Piastovskou věž - pozůstatky to bývalého hradu. Na náměstí jsme ochutnali místní pivo, nejdříve jsem myslel, že nic moc, ale nakonec bylo vlastně dobré, až na nějakou značku Warta - to byl humus. Pak už jsme museli jít vyzvednout Kájuli. Při té příležitosti se Janičce podařilo totálně proříznout pneumatiku, takže jsme si podvečer zpříjemnili výměnou kola; naštěstí měl Káji taťka hydraulický hever.
Večer jsme se vrátili zpět do Českého Těšína na oslavy, tentokráte jsme zůstali na české straně a dobře jsme udělili, neboť součástí večera bylo vystoupení kapely Plavci.
Večer jsme zakončili na kolotočích (Janička jen přihlížením) se sázkou, kdo se první p..... :-). Nikdo nevyhrál.
Sobotní ráno nás přivítalo zataženou oblohou, nicméně ani toto nás neodradilo od výletu. Lanovkou (za poměrně velkého větru) jsme vyjeli na Pustiny a odtud po svých k soše Radegastu a na Radhošť, kde se nalézá kaplička Cyrila a Metoděje. Poté nás čekal 4 km dlouhý sestup, chudáci naše nožičky. Vyhladovělí a ucaprtaní jsme se vrátili zpět k autu, kde se naštěstí nacházela příjemná restaurace. Čas oběda již totiž dávno minul ....Posílení jsme se ještě rozhodli zajet do Frenštátu pod Radhoštěm do skanzenu. Napsal bych to jedním slovem - zklamání. Zavírali v pět a bez ohledu na to, že je skanzen ještě plný platících návštěvníků prostě domy zavřeli a hotovo.
Večer nás čekalo grilování - opět vše dílo Mikeše - dobré to bylo a myslíme, že ženit už se může :-).
Na neděli jsme si naplánovali návštěvu alespoň nějakých zdejších památek - Kravaře a Raduň. V Kravařích jsme opět malilinko bloudili, ale nakonec se zadařilo. Prohlídku s námi absolvoval i malý čivavák, pobíhajíce páníčkovi za krkem :-).
V Raduni jsme měli možnost shlédnout pokoje služebnictva, poručnice, guvernantky a dětský pokojíček.
Obojí bylo zajímavé.
Cestou domů se nám ještě do cesty připletla rozhledna Šance v Jablůnkově, výhled rozhodně stál za to. Zato hospodu u Chechtáka, kde se měli prodávat turistické známky se nám jaksi najít nepodařilo :-(. Ne že by byl ten Jablůnkov tak velký....
Cestou domů nás nic zlého nepotkalo, jen (asi vlivem únavy po tak dlouhé cestě) jsme přejeli sjezd na Nehvizdy, takže jsem si udělali takový malý výlet na Čerňák :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat