pondělí 21. března 2011

Lázně Bohdaneč

Na doporučení mé kadeřnice jsme vyrazili s mamulinkou na relaxační víkend do Lázní Bohdaneč (mamulinka to měla zároveň jako dárek k narozeninám). Cestu tam nám trochu hatilo počasí, střídavě sněžilo a pršelo. Naštěstí dle rozpisu procedur nám to bylo jedno :-). Po ubytování, které bylo moc hezké, jsme si šli projít celý komplex. Je opravdu rozlehlý, jednotlivé pavilony jsou propojeny krytými chodbami s malými krámečky (byla zde i naprosto nezbytná cukrárna :-)) - za celý víkend jsme nachodili pěkných pár kilometrů :-). Některé části nám připomínaly dobu nedávno minulou, z některých byla ještě cítit novota.
Po dobré večeři nás čekal příjemný večer v sauně a whirlpoolce, kde jsme mohli strávit neomeze dlouhou  dobu. Byla tam i venkovní terasa - nene, my byli pěkně v teplíčku. Ještě že jsme si po večeři koupili dortíčky, při takovém relaxu člověku vyhládne :-).
Na sobotní dopoledne jsme měli naplánovanou vířivou voňavou koupel a následně po ní masáž. Šlo to zde jak na běžícím pásu :-), svléknout, zabalit do prostěradla, do vany pěkně "probublat", opět zabalit do prostěradla, chvíli odpočívat a pak masáž. Jak jen poznala, že mám sedavé zaměstnání :o).
Na oběd jsme si zašli do restaurace přiléhající k lázním, byla to chyba, dlouhé čekání a jídlo nic moc. Ještě že máme tu cukrárničku :-). Další procedura byla naplánovaná až na 16:00 hodin, takže dost času se projít (dokonce vysvitlo i sluníčko) a nakoupit nějaké ty suvenýry. Je zde nádherná radnice, zajímavostí kostela je komín od pece ve věžní místnůstce viditelný na věži, prý tam bydlel kostelník se svými 11ti dětmi.
Poslední procedurou soboty byla tolik očekávaná čokoládová masáž. První šla mamulinka (já zatím navštívila bazén). Bylo to naprosto úžasné, nejvíce mě nadchlo vodní relaxační lehátko (člověk si lehne a najednou se vznáší v teplém vodním lůžku a všude voní čokoláda). 
A protože takový relax dokáže člověka unavit, padli jsme večer do postele, ani nešli na večerní tancovačku.
V neděli dopoledne jsme ještě navštívili solnou jeskyni (odtud si na památku odváželi nádherné solné lampy) a pak už hurá domů (Tomáškovo oběd je stejně nejlepší :-)).


Žádné komentáře: