Máme za sebou měsíc plný pracovního a studijního nasazení,
odpočinek je více než na místě a kde jinde se odpočívá lépe, než u mamulinky
:-). Takže hopsa hejsa do Aše na prodloužený víkend. A jako bonus nás čeká
maminčin štrúdl, mňam :-). Ještě jsme museli, tedy spíše Tomášek, zvládnout ne
zrovna nejpříjemnější cestu, nejdříve lilo, pak padalo mokré cosi a nakonec
sněžilo. Ale dojeli jsme v pořádku a za odměnu nám byly naservírovány sýrové
karbanátky :-). Večer proběhl částečně klábosením, částečně koukáním na telku.
V sobotu ráno bylo potřeba obstarat nákupy, hlavně HDMI kabel,
aby mamulince fungoval DVD rekordér jak má, no byla to fuška, ale sehnali jsme
ho. A už byl nejvyšší čas se přesunout k Tomášovo mamce na seznamovací a
rozlučkové odpoledne. Seznamovací s Luigim a rozlučkový protože odjížejí do
Rakouska a poté hned (tedy až na jaře) do Chorvatska. Oba jsme s Luigim byli
tak trochu mimo, když mluvili německy, nerozumněla jsem já, když jsme mluvili
česky, nerozumněl on :-) (no tedy popravdě, od na tom byl o mnoho lépe, neboť
německy se mluvilo tak z 90% :D).
Večer
Tomášek
s taťkou
koukali na tenis, opravdu vyrovnaný
zápas,
který
nebral konce. Ale po sedmi hodinách
se dočkali,
vyhráli
jsme.
V neděli
večer
jsme vytáhli
krabici starých
fotek, to jsme se nasmáli
a zavzpomínali
na časy
dávno
minulé.
Mezitím,
co jsme si prohlíželi
fotky a poté
se oddávali
dozajista zaslouženému spánku, venku sněžilo a sněžilo a sněžilo. Nebylo tedy divu, že ráno jsme místo auta našli velkou bílou kouli :-). No a
pokud jsme chtěli
odjet, tak jsme museli nejen vyhrabat naši
Lagunku z té
bílé koule, ale také si proházet cestu k vratům a hlavně, zbavit se hromady mezi
chodníkem
a silnicí
vytvořenou
odhrnovačem
:-(. Ještě že jsme měli pomocníka děděčka.
Ještě jsme se zajeli rozloučit s Tomášovo mamkou a pak už domů. A cesta opět nebyla nijak příjemná, do Lubence sněžilo, od Lubence lilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat