Tento víkend měl dědeček strávit sobotu a neděli v Krkonoších a my jsme se rozhodli k němu přidat s prodloužením od pátku. Dokonce se nám podařilo sehnat ubytování hned vedle hotelu, kde byl dědeček ubytovaný v Jánských Lázních v penzionu Kamínek. Majitel penzionu byl velice milý a dokonce nám poradil výlet na druhý den. Na večeři jsme si zašli do Lesního domu - tedy do hotelu, kde měl být později ubytován dědeček a taky okouknout "terén".
Protože příjezd autobusu z Aše byl naplánován až na sobotní podvečer, vyrazili jsme ráno na túru - na radu pana majitele z našeho penzionu směr Černá Hora - Lišcí hřbety - Liščí hora - chata Výrovka - Pec pod Sněžkou a autobusem zpět do Jánských Lázní.
Na Černou Horu jsme si vyjeli kabinkovou lanovkou - Černohorským expresem :-). Bohužel rozhledna Panorama byla zavřená, tak jsme alespoň zezdola zkoukli kameru ČT2, která pravidelně každé ráno pořad Panorama vysílá.
A pak už jsme cupitali hezky po svých. Cestou nás překvapilo množství podbělu, který zrovna kvetl, nešlo jinak, než zavzpomínat, jak jsme ho jako děti sbírali do školy... Suchá cesta se střídala s hromadami sněhu, výhledy byly fantastické (celou cestu jsme měli v merku Sněžku), počasí ještě lepší :-). Dokonce jsme šli přes Václavák, netuše, že zde teče potok :-). Před "výstupem" na Liščí horu jsme se posilnili - Tomášek tradičně pivíčkem a tuzemáčkem, já místní limonádou. Na Výrovce bylo další občerstvení, tektokráte i s výborným guláškem. A venku toho sněhu .... Zpátky se pak šlo už jen už pořád z kopce dolů - nevím, snad by bylo lepší jít to nahoru :-( - do Pece pod Sněžkou. Původně nám bylo porazeno, abychom u potoka odbočili na neznačenou lesní cestu (mělo to být lepší než po turistické značce), ale s ohledem na ceduli "Vstup zakázán, nebezpečí úrazu" jsme od toho upustili. Néé že bychom nezkoumali, zda je cedule stará, nebo nová a nepřemýšleli zda jít či nejít. Ale nechtěli jsme být ti neposlušní turisté, co lezou kam nemají :-). V Peci jsme ještě zaběhli do informačního centra nakoupit turistické propriety a pak už honem na autobus. Zastávka v Jánských Lázních je na kolonádě, je to tedy spíše taková kolonádička :-), ale hezká. A v kavárně tam mají turistické známky :-). No a do penzionu je to pěkný krpál.
Večer jsme se sešli s dědečkem, poseděli, popili, povyprávěli zážitky dne a pak už hurá na kutě :-).
V neděli ráno jsme si dali sraz před Lesním domem a pak se vydali směr Klauzův důl, skrytý to klenot Krkonošský. Počasí bylo opět nádherné :). Cesta nejdříve připomínala chodníček, ale po chvíli se změnila v lesní cestu. Dokonce jsme museli doslova přeskákat potok, protože most někdo nebo něco? odnesl/o :-). Další záludností byla řádně rozbahněná cesta, já a dědeček jsme měli tu čest se s ní seznámit trochu blíže :ó). Původní plán byl dojít až nakonec k velké kaskádě, ale čas nám to nedopřál. Takže jsme se otočili a utíkali zpět do Jánských Lázní a do Pece pod Sněžkou, kde měl dědeček přistaven autobus. Ještě jsme zvládli společný oběd v nejstarší místní hospodě. Po obědě jsme se rozloučili a každý jel svou cestou, my domů a dědeček ještě kamsi na hrad.
autor: Jana
Žádné komentáře:
Okomentovat