neděle 28. března 2010

27.10.2010 Vinný košt v Bavorech.

Mno jo, parádička to byla. V 9:00 sraz u Makulů, v 9:30 u "Mekáče" na D1 sraz s ostatními účastníky zájezdu a pak už směr Bavory.
Cesta byla hodně náročná, protože při tempu, které nastavil třetí řidič - Ivčin švagr Nikola - se dalo jen těžko nesoustředit /rychlost raději psát nebudu :)/. Ovšem díky tomu jsme do Bavor dojeli celkem brzo a mohlo se začít s koštováním vínečka!
Sklípek nezklamal; mohlo se pít červené nebo bílé - nemělo chybu ani jedno. Michala /jedna z Ivčiných sester a Nikolovo manželka/ také připravila s ostatními oběd a tak jsme byli z nejhoršího venku :). Vepřové a bramboráky se zelím chutnalo výborně.
Po doplnění energie jsme se všichni i s hostiteli vydali na Bavorský vinný košt do místního hostince. Před tím jsme se ovšem ještě ubytovali a po menším zmatku jsme našli každý lůžko ke své spokojenosti - doufám.../jinak už to komentovat nebudu :)/. Na vstupu na košt se platilo symbolické vstupné a každý platící návštěvník obdržel po vstupence na zápěstí a po koštovací skleničce; kdo chtěl mohl si přikoupit i katalog vín zde připravených ke koštu. Taky se podle toho dalo vybrat to které víno podle ocenění, protože výsledky byly u každého vína hezky na jednom řádku. A výběr byl neuvěřitelně pestrý! Každé víno chutnalo jinak a tak jsme se cítili jako profíci, když jsme poznali jaké víno to vlastně pijeme. Dědeček, který mě na akci doprovázel si to myslím taky hezky užíval :). Na koštu jsme byli asi do šesti večer aspoň tedy já a Makulovi, protože zbytek si mezitím ještě odskočil na Pálavský vrch, odkud nám i zamávali :). My jsme si mezitím odskočili na Budvar vedle do výčepu.
Večer jsme zakončili opět ve sklípku u našich hostitelů při dalším koštu a dalším výborném občerstvení. Domácí tlačenka přijde vždycky vhod:). Tata našeho hostitele dorazil později a dal nám jasně najevo, jací jsme "břídilové", když pěl lidovky osamocen nenajdivši se nikdo kdo by si vzpomněl byť jen na jednu sloku...a Kaťáci se nechytali :D. Přesto byl tata moc hodný, když nás po ránu doprovodil přes ves na ubikace... Noc proběhla nad očekávání a nikdo ráno neříkal, že by se v noci vyloženě nevyspal :) Uffff.
Ráno opět byla zajištěná snídaně - no já žasnu, jak to všechno fungovalo. Po snídani se jelo na prohlídku Mikulova s výšlapem na Svatý kopeček - no já měl dost :) a ne asi sám, ale díky za to. Popravdě jsem ani já nečekal, že se podívám i někam jinam...Při procházce centrem Mikulova jsme zvládli i oběd a pak už honem do Bavor načepovat nějaké to vínko. Někteří teda i švestky a hrušky...:)). No a zhruba kolem druhé jsme vyrazili směr Nehvizdy plni dojmů z nevšedního zážitku na Moravě. Nezbývá než si říct dle nápisu ve sklípku - "Ať to není naposledy!"
Pro ty, kteří by se chtěli divit, že nikde na fotkách není Janička - pro tentokrát zůstala doma a starala se o pejsky a naše dítko. Smutno jí snad nebylo, část sobotního odpoledne strávila se sousedovic dětmi, které jí zabavily a "uhonily".


Žádné komentáře: