Zkouška z "mikro".

Vzhledem k včerejšímu vánočnímu večírku, který byl povinný a na lodi (tudíž nebylo možné odejíti dříve) nebyl dnešní termín zkoušky z Mikroekonomie úplně ideální. Naštěstí zkouška měla začít až v 11:00 :-). Jaké ale bylo překvapení, když po příjezdu do školy Tomášek zjistil, že je všude pusto prázdno. Zkouška byla již od 9:00 :-(. Takže tentokráte za 4 a v lednu znovu a lépe :-). Příští termín bude určitě ideálnější ó).

23.11.2012_Twighlight sága díl poslední + Popelka

Tento víkend se nesl ve znamení školy a kultury. Přijela mamulinka a večer jsme šli do kina znovu na poslední díl upírů. Sice četla knihu, ale ta nikdy filmu neodpovídá :-). V sobotu šel Tomášek opět do školy na přidané hodiny matematiky a my na vytoužený muzikál na ledě Popelka. Představení bylo naprosto fantastické, odcházeli jsme plni úžasných zážitků. Jen škoda, že si člověk nemůže vybrat své "spolusedící", srážka s blbci vždycky bolí. No, odneslo to mé ucho (tleskali totiž tak hlasitě, že se po nich otáčela celá hala). Večer jsme strávili příjemným klábosením u roztopeného krbu.

Skyfall James Bond

Co s načatým obyčejným pracovním dnem jako je čtvrtek? Kino se jevilo jako dobrá volba, zrovna se začala promítat nová Bondovka - Skyfall James Bond. Naše hodnocení - zdlouhavé, chvílemi celkem i nudné. No, zabili jsme čas...

16.11.2012_Twightlight sága - díl poslední

Poslední díl upíří ságy jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít. A protože je poslední, tak jedině v Gold Classu.  Film nezklamal, závěr překvapil a občerstvení bylo výborné :-).

Taková obyčejná sobota

Tomášek byl dopoledne ve škole, my s Karolínkou jsme si chvíli povídali a pak koukali na telku. V poledne přijela Veronika s Jirkou venčit pejsky, my s Tomáškem jsme jeli na Čerňák na oběd. Tam jsme se rozhodli zajít si do kina na Asterixe a Obelixe, byla to sice blbost, ale zasmáli jsme se. Další sobotní nezbytností byl nákup, obětovali jsme se a šli do Globusu. Večer jsme strávili u roztopeného krbu :-).

26.10.2013_Krkonoše s mamulinkou

26.10.
Původně jsme měli do Krkonoš ject s Tomáškem, ale přidané hodiny matematiky mají přednost, takže jsme jeli s mamulinkou na dámskou jízdu :-). Sraz byl ve dvě na Čerňáku, takže jsem stihla kafíčko, vyvenčit pejsky, dobalit a hurá do hor. Cesta utíkala bez větších komplikacích. V Peci pod Sněžkou jsme malinko bojovali s parkovacím automatem, který nám ne a ne vydat lístek - no nakonec jsme si ho nevzali, lakomec lakomej :-) (v neděli jsme se dozvěděli, že abychom dostali lístek, musí před automatem stát to auto :D). Přivolaný odvoz na Luční boudu tam byl dříve než jsme stačili říci "švec" :-). Cestou nahoru jsme pozorovali první náznaky sněhu. Teplota v Peci 0 st., teplota na Luční boudě - 5,7 st. a před vchodem ... náledí.
Ubytování bylo moc hezké, ale neobešlo se to bez menších komplikací :-). Zádrhel první - televize byla jinde než zásuvka na anténu (vlastně byla na druhém konci pokoje), ale co, tak jsme si ji přestěhovali :-).

Po ubytování jsme šli na večeři, dali si klobásu s chlebem. Dopadlo to tak, že mamka měla klobásu a krajíček chleba, já měla dva krajíce chleba a ještě patku (tak byl výborný) a sotva kousek klobásy. A obě jsme si dali po třetince piva. Můj komentář: "No, pivo.", mamky komentář: "To pivo je vynikající." :-). Je nutno dodat, že obsluha a vůbec personál byl velmi, velmi příjemný a ochotný.

Po večeři jsme se odebrali zpět na pokoj (přeci jen taková cesta a pivo navrch člověka unaví). Zádrhel druhý - ve sprše jsme hledali kohoutek na puštění vody, páka nikde, jen samé trysky a jiná udělátka. Nakonec se z jedonoho udělátka vyklubalo pouštědlo vody :-). 

A počasí - stále mlhavo, začíná sněžit.

27.10.
Ranní pohled z okna - zataženo, viditelnost tak 200 m, vítr, sníh. Ideální počasí na túru. Po dobré a řádné snídani (pečou si svoje rohlíčky, mňam) jsme ze sebe udělali sněhuláky a vydali se na krátkou túru. Ještě jsme si pohrávali s myšlenkou vydat se na Sněžku, ale chvíle strávená u rozcestníku nás nakonec přesvědčila, že to není dobrý nápad. Nakonec jsme se rozhodli, že půjdem Výrovka - Chalupa na rozcestí - Nad Klínovkou - Klínovka - Výrovka - Luční bouda. Z krátké procházky se vyklubalo 10 km. Cesta na Klínovku nám utíkala, vítr foukal do zad, navíc jsme se na Výrovce posilnili kafíčkem a čajíčkem (opět velmi milá a ochotná obsluha). A pocestní se tu zdraví :-). Zpět na Výrovku to bylo trochu horší, a to jsme ale netušili, co nás ještě čeká. Na Výrovce jsme opět zastavali, tentokrát na oběd. Počasí se zhoršilo, vůbec se nám ven nechtělo, ale nebylo zbytí. Autobusy tu fakt nejezdí. Nejhorší byl ten vítr, který foukal proti nám. 1,5 km nahoru ke Kapličce nám připadalo asi jako kilometrů sto. Cesta se chvílemi úplně ztrácela, jeden krok dopředu a dva dozadu, už jsme si mysleli, že se tam nikdy nevyšplháme. Ve chvíli, kdy jsme byli asi tak na pokraji sil jsme si všimli, že jsme u kapličky, hurááá :-). Síly se nám jako zázrakem vrátili, teď už zbýval jen kiláček a navíc z kopce. Vidět chatu byl snad nejhezčí okamžik dne. A už jsme tu činu pozorovali jen z okna, které je hned vedle postele. Po večeři posilněni zase pivíčkem, tentokráte černým, jsme ještě nakoupili Tomáškovi nezbytné turistické propriety, zjistili si, jak to bude zítra s odvozem a hupky dupky do postýlky. Venku se všichni čerti žení. A elektrika chvíli svítí, chvíli nesvítí...

28.10.
Den státního svátku nás nepřivítal ničím jiným, než silným větrem a mlhou. Alespoň přestalo sněžit :-). Po snídani jsme se šli optat, jak že to tedy bude s rolbou - měla by prý dorazit kolem desáté, ale první pojede natáčecí štáb a novináři :ó). Po půl jedenácté se dozvídáme, že rolba se kvůli navátému sněhu nahoru hned tak nedostane. No, moc možností jsme neměli - čekat a doufat anebo hodit krosny na záda a jít po svých? Vyhrála druhá varianta, takže zpět do turistického a vzhůru do kopce. Až na Výrovku s námi vítr pěkně cloumal (díky krosnám více než včera) a v navátém sněhu se šlo opravdu "skvěle", kde že ta cesta včera byla? U Výrovky na nás čekalo překvapení - vítr se kamsi odfoukl a na cestu nám začalo svítit sluníčko :-). Až do Pece byla cesta jako procházka pohádkovým lesem, v Peci jako když přejdeme do hororu - buď to klouzalo nebo to byla rozbředlá břečka. A také už jsme značně pociťovali naše břemena - přeci jen jsme se s nimi vláčeli už dvě hodiny :-). Ještě jsme museli odstranit sníh ze zadní části Sazínka (abychom se vůbec dostali do kufru) a šup už byly krosny v autě. Málem jsme odlétli :-). Po očištění celého auta jsme si zašli na oběd do blízké pizzerie a pak už hurá domů. Cesty naštěstí nebyly tak hrozné, jak to ze začátku vypadalo a i "provoz" asi usoudil, že už jsme si za celý víkend užili více než dost. Rozhodně budeme mít na co vzpomínat :-).

A doma ještě Tomášek s mamulinkou zvládli rozporcovat celého daňka ó))).

17.10. - 20.10. Aš + Karolinky narozeniny

Po náročném pracovním maratonu byl odpočinek více než na místě, doma dobře, ale u mamulinky nejlépe. Martin si také v práci naplánoval volno, takže ráno jsme vyvenčili pejsky a mohli jsme vyrazit. Přestože byl pracovní den, cesta proběhla v pohodě a ve velmi dobrém časové limitu (zvládli jsme to za 2,5 hoďky). Dorazili jsme akorát na oběd - měli jsme výborné řízečky :-). Odpoledne jsme ještě zajeli nakoupit do Lidlu, kde jsem potkala Lábuse, takže se nákup trošku protáhl :-). Říjnové počasí nám přálo, takže jsme zbylá odpoledne trávili procházkami po Aši. Martin mezitím bavil dědečka :-). V páteční ráno jsme si s mamulinkou udělali snídani do postele a povídali jsme skoro až do oběda. A domluvili se, že do Krkonoš pojedeme spolu (původně jsme měli jet s Tomáškem, ale přidali mu konzultace z matematiky a to nejde vynechat). Na sobotní večer jsme měli lístky na koncert Lionela Richiho, takže nezbývalo, než po obědě vyrazit směrem domů. Byly to pohodové a odpočinkové dny.

Jen škoda, že Tomášek musel zůstat doma sám - jednak neměl dovolenou, také se musel někdo postarat o pejsky, ale hlavně Karolínka měla narozeniny. Zastavil se u Káji na dort, který měl tentokrát podobu kočky a byl moc dobrý (dostal i výslužku domů). V podvečer ještě spolu s Veronikou zašli na večeři do Prosseca a dali si něco dobrého na zub :).

Nakonec koncert s Lionelem Richiem byl úžasný - on byl úžasný. Zabroukali jsme si pár hitů a nechali se bavit jeho vtipem :). Moc hezký zážitek to byl.