pátek 31. května 2013

Zámek Ctěnice, hrad Jenštejn, nákup bot

Tento den byl poněkud volnější a tak jsme zajeli na zámek do Ctěnic, kde byla výstava "Kámen svému městu Hornictví a lámání kamene na území Prahy". byla to zajímavá výstava a dověděli jsme se něco i o jeskyních pod Prahou. To bych nevěřil, co jich tu je... Protože jsme ještě měli čas, zajeli jsme ještě na zříceninu hradu Jenštejn, protože ač je blízko, spolu jsme tam ještě nebyli. Tam byla zajímavá především vyhlídka a podrobný a rozsáhlý výklad od pana kastelána. Jó není nad to, když to lidi baví :). V Jenštejně jsme se i naobědvali a hned potom jeli na Čerňák, koupit resp. vybrat nějaké turistické boty. Noha mě pořád bolí a Alpy se blíží. Nakonec jsme našli od Hanwagu boty ALASKA GTX, které jakoby šil někdo pro nás. Nakonec jsme si koupili každý jedny :).

sobota 25. května 2013

Zkouška z matematiky, sraz po 25 letech.

V sobotu nás čekala cesta do Aše a sraz po 25 letech od doby, co jsme ukončili ZŠ. Ještě předtím mě ale čekala ta nejhorší zkouška - z matematiky. Takže dopoledne jsem frčel do školy na zkoušku, kterou jsem dal naštěstí za 3 (Uff). Janička na mě čekala před školou, takže jsem jen hupsnul do auta mohli jsme vyrazit směr Aš. V Aši už na nás čekala večeře, co nám mamka připravila a také Janiččiny sestřenice s jedním malým robátkem. Dědeček nalil po panáčku a tak jsme tu hodinku a půl pokecali v kruhu rodinném, jak to jen šlo. No a pak už hurá před základní školu. Nesešlo se nás tolik, kolik jsem očekával, ale na slušnou zábavu to stačilo. Dozvěděli jsme se pár novinek a potkali opravdu hodně staré spolužáky. No další sraz bude po čtyřicítce...


neděle 19. května 2013

19.5.2013_Psané skály

Když se tak dívám zpátky na minulý rok, říkám si, že turistickou sezónu jsme zahájili podstatně dříve než letos. Škoda, že to počasí je takové, jaké je a v tomto směru není tak příznivé, jak bychom si přáli.
Každopádně tentokrát v neděli jsme se vydali po stopách Psaných skal s cílem najít co nejvíce odkazů našich předků. Výchozím bodem nám byla Nová Živohošť na pravém břehu slapského jezera. Po zelené jsme došli do obce Nahoruby a pak po žluté až do jednoho hlubokého zálivu, kde se tvoří slapské jezero. V poslední části jsme přešli přes nádherný starobylý most a pokračovali podél potoka Mastníka. Po celou dobu se nám otvíraly nádherné výhledy na okolní krajinu. Ta cesta byla pohádková :). Na místo samé se pak dá dostat strmou, ale upravenou cestičkou. Žel, nevím jestli díky tomu, že jsme se soustředili na cestu nebo díky tomu, že jsme u výstupu pěkně funěli, našli jsme v podstatě jen jeden nápis resp. kamennou pamětní desku s nápisem "Pravda vítězí. Zde se zdržovali pro víru pronásledovaní naši předkové". Škoda, asi to budeme muset zkusit ještě někdy příště...
Nahoře jsme si dali aspoň svačinku, co Janička připravila a během siesty se koukali na pěkně otevřenou krajinu. Po svačince jsme se vydali k druhému a poslednímu bodu našeho zájmu, do trapistického kláštera v Poličanech. Ten tu vyrostl nedávno (vysvěcen byl kardinálem Miloslavem Vlkem v roce 2012) doslova na zelené louce. Dá se říci, že je postaven ve slohu, který hodně moderně reprezentuje sloh románský, ale stavba je to moc hezká. Všichni okolo příjemní a milí. Obchůdek, kde se dají koupit produkty vyrobené obyvatelkami kláštera, otvíral za necelou půlhodinku, a tak jsme si s Janičkou sedli na schody a dojedli zbytky svačiny. V obchůdku jsme nakoupili med, domácí sušenky a pro Martínka oplatky a vydali se cestou podél kláštera směrem k zelené a pak zpět do Nové Živohoště, kde jsme se zastavili v místní restauraci U vodníka Kebuleho. Bohužel, tentokrát jsem nesehnal žádnou turistickou známku a Janička magnetku, ale za to nás pan majitel potěšil krásným razítkem a odznáčkem, který jistě najde místo v mé sbírce. Po malém občerstvení už jsme pospíchali na zahrádku a za pejskama. Musím říci, že tenhle výlet se opravdu povedl :).

sobota 18. května 2013

Matematika, nabouraná Sněhurka, opékání buřtů i nějaká ta práce na zahradě.

Dnes dělal Tomášek zápočet z matematiky, úspěšně, za což zaslouží gratulaci. Při té příležitosti se také stalo to, že Sněhurka byla pokřtěna, dělala berany berany duc se superbem. Jen ten suberb k ní stál zády, nevychovanec :-).


Bylo potřeba zklidnit lehce pocuchané nervy a ohýnek s opékáním buřtů se ukázal jako dobrá volba. Hezké odpoledne jsme zakončili prací na zahrádce, zase je kousek hotový :-).

středa 8. května 2013

Staré Hrady, práce na zahradě

Dnes nebyl svátek práce, vyrazili jsme tedy na výlet. Po menším váhání padla naše volba na Staré Hrady. A ukázalo se, že to byla dobrá volba. Hrad se zámkem je sice dělaný spíše pro děti, ale i dospělí si zde, hlavně díky vtipnému výkladu, přijdou na své. Navštívili jsme hodné i zlé skřítky, vodní království, zimní království (kde babice zimnice klepe kosu :D - a to doslova), doupě draků a dráčků i peklo. Jinak draci "okupují" celý zámek, jsou opravdu všude, kam se podíváš. A mají vynikající medovinu (ale jsou lakomí, o recept se podělit nechtěli).


Odpoledne jsme chtěli strávit odpočinkem, nakonec Tomášek čistil terasu a zahradní nábytek, sekal trávu, já zasadila kytičky do květníků a vyplela jednu půlku záhonů :-). I takto se dá odpočívat ó).




pátek 3. května 2013

Sněhurka, Martin jede do Francie

Dlouho očekávaný den nastal - dnes jsme si vyzvedli mého nového "miláška" Sněhurku. Počáteční obavy z automatu se ukázaly jako liché, ihned jsme měla dojem, že jsem nikdy nic jiného neřídila. Hmmmm, z tohoto auta se mi nebude chtít vystupovat :-). Aby to Tomáškovi nebylo líto (řídila jsem domů), nechala jsem ho řídit do Kralup a zpět (že bychom se o řízení přetahovali :D). I mamulinka si svezení pochvalovala.
V sobotu dopoledne Martin s mamulinkou odjeli do Aše, Martin nám odjel na celý týden, jel s dědou do Francie. Doufejme, že to oba ve zdraví přežijí :-).



středa 1. května 2013

Svátek práce

Svátek práce jsme strávili v souladu s jeho názvem. Tomášek pracoval na seminární práci do školy, já se pustila do GO mé skříně. Že tím strávím půl dne mne fakt nenapadlo :ó))). Po zdárně vykonané práci jsme si zasloužili odměnu, kino. Sice si Tomášek myslel, že jdeme na něco jiného, ale Zlomené město také není úplně špatný film. Jen toho zabíjení, kdyby tam tolik nebylo :-).