Po nedělním obědě jsme se konečně dostali do kina na závěrečný díl Potterovské ságy; dočkali jsme se rozuzlení a dospěli k pochopení všech souvislostí. Trošku natažené, ale pěkné zakončení.
středa 20. července 2011
neděle 17. července 2011
16.7.2011_Říp&Libochovice & velký rodinný oběd
Na tento víkend se k nám nahlásila moje mamka, protože ve čtvrtek měla absolvovat návštěvu pražského kadeřníka. Bylo potřeba naplánovat nějaký program, abychom něco viděli a zároveň si nestrhli "pajšl" :).
Domluvili jsme se, že přijatelné řešení bude výstup na horu Říp a následně návštěva zámku v Libochovicích. Pokud by to vyšlo, ještě jsme počítali s prohlídkou vodního hradu v Budyni nad Ohří, což se nám nakonec k naší lítosti nepovedlo.
V pátek jsme ještě mamku vzali do High Baru, kde jsme ochutnali několik variací na mojito a musím podotknout, že já i Janička jsme byli velice spokojeni a mamka to taky potvrdila.
V sobotu ráno jsme vyjeli poněkud déle nežli obvykle a pod Říp jsme dorazili něco po jedenácté a tak výstup, který se ukázal poněkud prudší nežli naše očekávání, byl poznamenán mým výrazným nedostatkem cukru, díky čemuž byl výstup značně namáhavější. Celá skupina jako celek se však držela statečně a nahoru jsme se vyškrábali za 17 minut, což myslím není úplně nejhorší :).
Po zakoupení občerstvení a potřebných suvenýrů /a že jich tentokrát bylo :))/ jsme absolvovali prohlídku tamní románské rotundy. Po prohlídce jsme obešli téměř všechna vyhlídková místa, pořídili fotodokumentaci a šupky dupky k autu a směr Libochovice.
Vzhledem k pokročilé době, jsme se rozhodli naobědvat v Libochovicích, před návštěvou zámku - a to byla chyba, díky níž jsme tím náš výlet v podstatě ukončili.
V hotelu U Zajíce jsme si objednali k obědu panenku, na kterou jsme čekali 47 minut :( a panenka navíc byla s největší pravděpodobností kýta, což nám dále prodlužovalo konzumaci. No tak sem už tedy taky NE!
Na zámek jsme dorazili v 15:00 a prohlídka akorát začala, ovšem bez nás...My jsme si museli koupit lístek až na čtvrtou, a tak nám nezbývalo, než si prohlédnout zámecký park.
Prohlídka na zámku byla pěkná a zajímavá, jen paní průvodkyně asi učí na ZŠ prvňáčky, takže výklad podle toho vypadal...to mě trošku mrzelo.
No doma jsme to všechno spláchli Kozlikem, poseděli zhruba do půl desáté a příjemně unaveni šli spát.
Na neděli se Janička rozhodla všechnu moji přízeň sezvat na rodinný oběd s tím, že všechno připraví a za to jí patří můj veliký obdiv :)
Nejenže to zvládla s úsměvem na tváři, ale také si všichni moc pochutnali a nešetřili chválou :)) Já také moc děkuji!
Domluvili jsme se, že přijatelné řešení bude výstup na horu Říp a následně návštěva zámku v Libochovicích. Pokud by to vyšlo, ještě jsme počítali s prohlídkou vodního hradu v Budyni nad Ohří, což se nám nakonec k naší lítosti nepovedlo.
V pátek jsme ještě mamku vzali do High Baru, kde jsme ochutnali několik variací na mojito a musím podotknout, že já i Janička jsme byli velice spokojeni a mamka to taky potvrdila.
V sobotu ráno jsme vyjeli poněkud déle nežli obvykle a pod Říp jsme dorazili něco po jedenácté a tak výstup, který se ukázal poněkud prudší nežli naše očekávání, byl poznamenán mým výrazným nedostatkem cukru, díky čemuž byl výstup značně namáhavější. Celá skupina jako celek se však držela statečně a nahoru jsme se vyškrábali za 17 minut, což myslím není úplně nejhorší :).
Po zakoupení občerstvení a potřebných suvenýrů /a že jich tentokrát bylo :))/ jsme absolvovali prohlídku tamní románské rotundy. Po prohlídce jsme obešli téměř všechna vyhlídková místa, pořídili fotodokumentaci a šupky dupky k autu a směr Libochovice.
Vzhledem k pokročilé době, jsme se rozhodli naobědvat v Libochovicích, před návštěvou zámku - a to byla chyba, díky níž jsme tím náš výlet v podstatě ukončili.
V hotelu U Zajíce jsme si objednali k obědu panenku, na kterou jsme čekali 47 minut :( a panenka navíc byla s největší pravděpodobností kýta, což nám dále prodlužovalo konzumaci. No tak sem už tedy taky NE!
Na zámek jsme dorazili v 15:00 a prohlídka akorát začala, ovšem bez nás...My jsme si museli koupit lístek až na čtvrtou, a tak nám nezbývalo, než si prohlédnout zámecký park.
Prohlídka na zámku byla pěkná a zajímavá, jen paní průvodkyně asi učí na ZŠ prvňáčky, takže výklad podle toho vypadal...to mě trošku mrzelo.
No doma jsme to všechno spláchli Kozlikem, poseděli zhruba do půl desáté a příjemně unaveni šli spát.
Na neděli se Janička rozhodla všechnu moji přízeň sezvat na rodinný oběd s tím, že všechno připraví a za to jí patří můj veliký obdiv :)
Nejenže to zvládla s úsměvem na tváři, ale také si všichni moc pochutnali a nešetřili chválou :)) Já také moc děkuji!
neděle 10. července 2011
Zelený pták: Posezení s Čejkovými
Zelený pták: Posezení s Čejkovými: "Tak nějak jsme si řekli, že by bylo záhodno, aby se na Kamču přišel podívat i někdo jiný než jen rodina. Ne že bychom ostatním bránili, ale ..."
Ostružinová sklizeň
No a stačí aby člověk nebyl chvilku doma a hned se urodí hromádka velikanánských ostružin :)
Víkend v Aši & Velká psí hotelová premiéra
Do Aše jsme dorazili kolem půl sedmé a já se s mamkou a Robertem vydal do Selbu na Wiesenfest, za což jsem byl rád, protože jsem popil svoje oblíbené kvasnicové pivko. Atmosféra byla luxusní, takže paráda večer.
Janička, Ája a Martin zůstali v Aši a užili si to někteří prý až do rána :) stejně jako já...
V sobotu se měli slavit dědečkovi narozeniny, ale zdravíčko tentokrát neposloužilo jako obvykle a tak jsme si spíš povídali. Snad se to brzo srovná!
No a v neděli po ránu jsme u Milana naložili koberec pro Káju a hurá domů a pro pejsky. Cestou jsme se ještě stavovali v restauraci U Lípy v Krušovicích, ale povídám - bída bídoucí to byla!!! Tam už nikdy.
V Nehvizdech jsme vyzvedli pejsky, kteří nás díky bohu poznali, dokonce se k nám i měli :)
Všechno tedy dopadlo dobře a strávili jsme hezký rodinný víkend.
středa 6. července 2011
Transformers 3
Odvrácená strana třetího pokračování Transformers byla asi tou nejslabší, nicméně bylo to koukatelné...
Cyril a Metoděj aneb jak jsme kupovali kávovar
Při ranním venčení jsme si říkali, jak je dobře, že k nám Cyril a Metoděj zavítali, takový den volna je fajn :-).
K obědu byla naplánovaná svíčková s knedlíkem, tudíž se ráno muselo zadělat těsto na ty knedle.
Chtěla jsem Tomáškovi připravit překvapení a po "rozbití" medvídka mu koupit kávovar Nespreso, jenže vydržet to neříct.....
A tak byl plán prozrazen a rovnou realizován. Se 4.000,-- Kč v padesáti, dvaceti a deseti korunových mincí jsme se vypravili na Čerňák.
Pokus první nám nevyšel, paní takovýto obnos v "drobných" odmítla. Naše kroky tedy vedly do Datartu, zde jsme byli úspěšnější, hoch u pokladny souhlasil s tím, že polovinu uhradíme v mincích a druhou v bankovkách.
A tak jsme odcházeli s novým kávovarem (už má jméno - Meďánek), "lehčí" o 2.000,-- Kč :-).
Mno, ještě koupit "udělátko" na mléko a nějaké ty kapsle...
K obědu byla naplánovaná svíčková s knedlíkem, tudíž se ráno muselo zadělat těsto na ty knedle.
Chtěla jsem Tomáškovi připravit překvapení a po "rozbití" medvídka mu koupit kávovar Nespreso, jenže vydržet to neříct.....
A tak byl plán prozrazen a rovnou realizován. Se 4.000,-- Kč v padesáti, dvaceti a deseti korunových mincí jsme se vypravili na Čerňák.
Pokus první nám nevyšel, paní takovýto obnos v "drobných" odmítla. Naše kroky tedy vedly do Datartu, zde jsme byli úspěšnější, hoch u pokladny souhlasil s tím, že polovinu uhradíme v mincích a druhou v bankovkách.
A tak jsme odcházeli s novým kávovarem (už má jméno - Meďánek), "lehčí" o 2.000,-- Kč :-).
Mno, ještě koupit "udělátko" na mléko a nějaké ty kapsle...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)